Lucie od A do Z

„A“ jako Autoportrét 

Můžeš v krátkosti popsat, jak vidíš sám sebe? Charakter, temperament, tvé schopnosti, touhy a plány… 
Uf uf, to to pěkně začíná. Něco jednoduššího by tu nebylo?
Co třeba něco jako krylovské „Něžná, i proradná, krutá, i bezradná, plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl … “ Ale uvědomuju si, že tahle charakteristika není dvakrát přesná…. Tak to zkusím jinak….
Já sama sebe vidím jako buldozer, ze kterého se časem, působením Boží moci, stane motýl. Asi si říkáte, že buďto jsem pěkně opilá, nebo trochu schizofrenní, anebo přinejmenším divná, že plácám pěkné koniny.... Nechte mě to vysvětlit.

Kdysi mi jeden člověk v rámci jednoho rozhovoru řekl větu: „A caterpillar doesn’t become butterfly overnight”. Jelikož v angličtině docela plavu, taxem si vzala na pomoc slovník. No a slovník je veskrze hloupá záležitost, takže po předhození téhle věty mi vypadlo: „z buldozeru se nestane motýlek přes noc…“ .
Jasně, že mi časem došlo, že každý normální člověk by to přeložil jako „ z housenky se nestane motýl přes noc“. Ovšem mám pocit, že tenhle překlad na mě sedí…. Připadám si jako buldozer, kterého Bůh přetváří do podoby krásného motýla (jenom doufám, že se ze mě nestane můra… J)

„B“ jako Běh života (curiculum vitae) 
Mohla bys nastínit svůj životopis? Co vlastně všechno děláš? 
S mým životopisem je to vcelku jednoduché. Po základní škole a gymnáziu ve Zlíně jsem odešla na Př. F. Masarykovy univerzity v Brně studovat učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední školy, obor Matematika, Výpočetní technika. Vlivem admistrativních změn jsem nakonec dokončila úplně jiný obor, avšak tak či onak je ze mne „pančelka“. Po skončení VŠ jsem nastoupila na ZŠ Křídlovická, po šesti letech jsem "změnila lokál" a nastoupola na OA a VOŠ Pionýrská v Brně. Po čase nás sloučili s OA Kotlářská, takže učím v nově vzniklém subjektu, jehož celý název je Obchodní akademiie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno, Kotlářská 9.

„C“ jako Cíl 
Jaký je cíl tvého života? 
Poslední dobou mě hodně oslovuje verš z Bible „Hledejte nejprve Boží království a všechno ostatní vám bude přidáno.“ Neříkám, že se mi to vždy, všude a stoprocentně daří. Přesto, mám-li svůj cíl shrnout do několika málo vět, pak snad přinést kousek Božího království k nám sem na zem….

„D“ jako Dárečky
Jsi dárečková? Čím ti lidi stoprocentně udělají radost?
Jejda, já nevím, to se musíte zeptat někoho, kdo mě zná…. Rozhodně nemám ráda honosné a drahé dárky. Lepší je kamínek z lásky než briliant z povinnosti. A vůbec, ale vůbec nemám ráda dávání dárků, protože „se to očekává“ (Vánoce, narozeniny….). Ani nejsem ten typ člověka, který by si zaskládal byt hloupostmi, ze kterých je nutné utírat prach, jenom proto, že je někdy někde od někoho dostal. Zase na druhou stranu ráda dávám lidem najevo, že mi na nich záleží, a moc ráda k tomu použiju i dárečky… a dá se říct, že mě docela baví vymýšlet, čím bych komu mohla udělat radost….

„E“ jako Evangelium 
Jak k tobě vlastně přišlo Evangelium, neboli Dobrá Zpráva?

To by bylo na dlouho…. Myslím, že si to zaslouží vlastní povídání…… na jiný článek ….

„F“ jako Film 
Které filmy bys zařadila mezi své nejoblíbenější? Napiš tři, čtyři…

Nemám žádný kultovní film, ke kterému bych si sedla, když je mi mizerně. Snad je to dané mým vztahem k televizi obecně. Hodně mě v životě ovlivnil film Hříšný tanec. Docela živě si pamatuju na scénu, kdy Patrik Swayze křičí „balancuji nad propastí, do který můžu každou chvíli spadnout“. Tahle věta mi zněla v hlavě ještě hodně dlouho a hodně moc ovlivnila mé hledání Boží cesty.
O Vánocích si skoro nikdy nenechám ujít Tři oříšky pro Popelku. A pak se mi hodně moc líbil jeden romantický film, který kdysi dávno dávali na Hallmarku – jmenoval se Schodiště.

„G“ jako Galerie 
Které lidi máš v pomyslné galerii svého srdce jako vzory, od kterých ses něčemu přiučil, nebo od nich něco četl?

Z biblických postav je to král David. Vždycky mě fascinoval jeho životní příběh a po přečtení knížky Příběh tří králů (vydala KMS) jsem jím byla doslova nadšena…. Snad proto, že ačkoliv není dokonalý (víme, jak to „zvoral“ s Batšebou), přesto se snaží a jde…..
Z lidí kolem mě si nesmírně vážím např. Vojtěcha Cyrila Kodeta. Tohoto muže jsem sice nikdy osobně nepotkala, ale měla jsem možnost slyšel nahrávky některých jeho kázání a i když jsem s ne vším souhlasila, musela jsem opravit své mínění o katolících.

„H“ jako Hudba 
Jakou hudbu posloucháš nejraději?

Když přijdu z práce, tak ze všeho nejraději mám ticho … :-) Jinak mám ráda třeba J. M. Talbota, Tretí deň, z českých Bétel, Bratry Ebeny, Čechomor, Hradišťan, J. Nohavicu, Učedníky, ale taky třeba Traband… záleží na náladě.

„CH“ jako Charakter 
Jakých charakterových vlastností si vážíš u lidí okolo sebe, a proč? 
Mám moc ráda upřímnost a přímost. Snad proto, že já sama jsem typ člověka „co na srdci, to na jazyku“ a proto nemám ráda pokrytectví a vždycky hodně špatně nesu, když někdo něco jiného říká mně a o mně.

„I“ jako Ideál
Jaxi představuješ ideálního chlapa?

Obecně? Takový se ještě nenarodil…. Ideálního pro mě? To je ten, se kterým budu kompatidebilní …. (Pravda, vzhledem k tomu, že to s Bohem myslím trochu vážněji než je běžný standard, tak se výběr hodně zúžuje…. Ale kdo hledá, najde J aspoň doufám …) A abych nezapomněla – měl by mít smysl pro humor, protože je možné, že až budeme staří, tak smích bude to jediné, co nám zbyde…

„J“ jako Jídlo 
Oblíbené jídlo (a nápoje?)

Bramboráky, maminčina zeleninová polívka, kvalitní hustá čokoláda, malinový koktejl z Café Zahrada. Ale jinak jsem v podstatě všežravec. Snad jen kvasnicovou pomazánkou a pozváním na zabíjačku mě nenadchnete.

„K“ jako Koníčky 
Jaké máš koníčky, baví tě nějaký sport? 
Na sport jsem byla vždycky strašně levá. Což o to, mně by to nevadilo a s chutí bych se zapojila do různých kolektivních her, ale měla jsem kolem sebe lidi, pro které byly výkony hodně důležité a měli problém z toho, že jim to kazím, takže to moc nešlo. Poslední dobou jsem propadla kouzlu orientálního tance. Ráda jsem s příjemnými lidmi v příjemném prostředí – třeba někde na horách na chatě… A taky hodně ráda hraju logické deskové hry – Carcassone nebo Osadníci z Katanu.

„L“ jako Láska 
Jak se tě v současnosti nejvíce dotýká Boží láska? 
Poslední dobou si uvědomuju v mnoha oblastech, že Bůh je lepší než si myslíme. A to mě neustále uvádí v úžas…

„M“ jako Motto 
Jaké je tvoje oblíbené motto?
Život je nepřetržitá řada pr*serů nepravidelně po sobě jdoucích… No dobře, to není zrovna povzbudivé, tak něco jiného… Co třeba:
Ještě se nestalo, aby to nějak nedopadlo (Vlasta Burian)

„N“ jako Národ 
Které vlastnosti našeho národa se ti líbí a které naopak vůbec? 
Nelíbí se mi, že Češi jako národ jsou věčně s něčím nespokojení. Pořád si na něco stěžujeme… Hodně se mi líbil článek Reného Nekudy v Novém prostoru srovnávající život u nás a v Keni. Myslím, že celkem vystihuje podstatu toho, co se mi na nás jako na Češích, nelíbí, a tak ho tu kousek s dovolením ocituji:
„V Keni je každý druhý nezaměstnaný a o něčem jako je podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti či důchody si mohou nechat jen zdát! Když nemáš práci, nemáš nic – zhola nic. Když už tu práci máte a máte trochu štěstí, váš plat by se v Keni pohyboval okolo 2000 Kč na měsíc s tím, že ceny jsou srovnatelná s našimi. Tamější obyvatelé jsou kouzelníci – ale hodně dobří kouzelníci. Žijí, přežívají a jsou šťastní. Pro ně má chudoba jiný význam než pro nás. My hledíme na to, co nemáme a oni se dívají na to, co mají. Takže my nejsme šťastní s tím, co máme a oni jsou šťastní i bez toho, co nemají. Divné, že? “

„O“ jako Odpočinek 
Jakým způsobem nejraději odpočíváš?

Jak kdy…. Nemám jeden vyhraněný způsob relaxace…
Protože v rámci práce za sebou nevidím žádné viditelné hmatatelné výsledky, tak docela ráda něco tvořím – batikuju, maluju hrníčky apod. Ale taky se ráda zavrtám do křesla či do postele s knížkou či časopisem … Tělo si chodím protáhnout tím, že si zajdu zatancovat orientální tance, občas se ráda projdu jen tak po městě – mám ráda historické centrum Brna, hlavně večer, když už tam nikdo moc nechodí… Když je příležitost, ráda vyrazím mimo Brno třeba někam do přírody na chatu či chalupu. No a pokud je s kým, dojde i na občasné hraní deskových her (Osadníci z Katanu, Carcassone apod.) či kulečníku…

„P“ jako Práce 
Popiš prosím ve stručnosti čím se živíš

Pracuju jako učitelka s aprobací matematika, výpočetní technika. Je to zajímavá, i když velmi psychicky náročná práce a povětšinou mě baví… Ale musím se ještě hodně učit, jak učit …

„R“ jako Roční období 
Které roční období máš nejraději?

Každé, které je ve svém pojetí „poctivé“. Miluju rozkvetlé jaro, léto u vody, barevný vlahý podzim a zasněženou romantickou zimu. Bohužel většinou potkávám jenom ušmourané jaro, léto mezi rozpálenými paneláky, zamračený podzim a zimu, kde je místo sněhu samá břečka. Ale když už mám nějaké období preferovat, tak je to pozdní jaro a brzký podzim, kdy není venku ani moc vedro ani moc zima. Nemám ráda extremy…

„S“ jako Splněná přání 
Můžeš prozradit, jaké bylo v poslední době tvé nejkrásnější splněné přání?

Pár jich bylo, ale s dovolením si je nechám pro sebe…

„T“ jako Televize 
Sleduješ televizi? Pokud ano, jaký typ pořadů se ti líbí? 
Na televizi se dívám jenom u rodičů. To pak u toho vypadám, jako bych zrovna spadla z Měsíce – sedím a s otevřenou pusou koukám snad i na reklamy. Když si můžu vybrat, dávám přednost pořadům na TV stanicích Spektrum a Hallmark. Nemám ráda krváky, ani telenovely.
Jinak ve své domácnosti televizi nemám. Nechci, abych vypadala jako odpůrce televize. Jednou bych chtěla mít doma televizi a umět si vybrat, na co se budu dívat a na co ne. Ale tuším, že bych dopadla jako u nás doma – zapnula bych ji hned po příchodu domů a vypnula těsně před tím, než půjdu spát. A o to nestojím. Takže pokud si mám vybrat mezi těmito dvěma extrémy – mám jasno.
Kdysi býval hodně oblíbený billboard „Česká televize – svět ve vašem pokoji“. A já si tehdy uvědomila, že tenhle nápis opravdu sedí – televize je svět se vší svou světskostí v mém pokoji s Bohem… a na to se dá říct jenom „děkuji, nechci“.

„U“ jako Úsměv 
Máš nějakou úsměvnou historku, na kterou ráda vzpomínáš?

Žádnou rodinnou, stokrát omílanou, nemám… Pár školních perliček by se našlo, ale to jsou jenom malinkaté střípky. Třeba když jsem v šesté třídě s děckama opakovala polopřímky … stojím u tabule, rýsuju polopřímku a povídám „ … mám-li polopřímku BA, tak začnu v bodě B a jdu bodem A až do nekonečna … “ – na což jeden můj žák zahlásil „Tak jděte … “. Co na to chcete říct?

„V“ jako Verš 
Který verš z Písma tě v současnosti nejvíce oslovuje?

Přísloví 4,23 „Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.“ . Dostala se mi do rukou knížka Johna Eldredge(ho?) Chraň svoje srdce, která má v podtitulu napsáno „vstupte do bitvy o své vlastní srdce“. Přemýšlím nad tím, co je moje srdce a jak jej mám chránit … Obzvlášť se mi tu líbí slovo „především“ – jako by to bylo to nejdůležitější, co máme dělat …

„Z“ jako Zajímavost na závěr 
Víš o sobě ještě nějakou zajímavost, na kterou se těmito otázkami nepřišlo? 
Když jsem se narodila, byla jsem nedonošenec vážící 1,60 kg (měla jsem se narodit mezi Štědrým dnem a Silvestrem a narodila jsem se 26.října …) Pan doktor tehdy údajně prohlásil, že když na mě nespadne teploměr, tak to přežiju… Teploměr na mě evidentně nespadl…